Květena ČR

Asteraceae - hvězdnicovité

Hvězdnicovité jsou jednou z nejpočetnějších čeledí vyšších rostlin, obsahují přes 1300 rodů a více než 20000 druhů. Znaky jednotlivých zástupců jsou velice rozmanité. Patří sem jak jednoleté, dvouleté a vytrvalé byliny, tak i polokeře, keře a stromy. S mléčnicemi i bez nich, lysé nebo chlupaté, někdy ostnité. Listy střídavé nebo vstřícné, celokrajné nebo rozmanitě v úkrojky členěné, méně často složené, vždy však bez palistů. Avšak to, co všechny hvězdnicovité spojuje, jsou jejich květy.
Vlastní květy jsou drobné a jsou uspořádané v mnohokvětém útvaru nazývaném úbor. Takže například to, co u známé kopretiny považujeme za květ, je vlastně úbor složený z mnoha květů, a to bílých jazykovitých a žlutých trubkovitých (viz níže). Úbory hlouběji rozlišujeme na homogamní (všechny květy v úboru jsou oboupohlavné a plodné) a heterogamní (úbory složené z květů samičích nebo jalových a oboupohlavných, nebo z květů samičích a samčích). Úbory jsou buď jednotlivé nebo skládají rozličné druhy hlavně vrcholičnatých a hroznovitých květenství. Z vnější strany úboru je vyvinut tzv. zákrov skládající se z jedné nebo více řad stejně nebo různě dlouhých, střechovitě se kryjících zákrovních listenů. Zákrovní listeny jsou bylinné (zelené) nebo suchomázdřité, kožovité či přeměněné v osten, různých tvarů, barev i velikostí. Často jsou lemované či zakončené tvarově a barevně odlišenou částí, tzv. přívěskem. Květy jsou obvykle 5četné (zřídka 4četné). Rozlišujeme květy trubkovité a jazykovité. Trubkovité jsou obvykle pravidelné s korunou trubkovitou a tvoří ve střední části úboru terč (sedmikráska-Bellis, slunečnice-Helianthus), nebo tvoří celé úbory (pcháč-Cirsium). Jazykovité květy jsou souměrné s korunou jazykovitou, výše rozšířenou v plochou, nápadnou ligulu. Tvoří buď celé úbory (pampeliška-Taraxacum) nebo pouze paprsek, tedy okrajové paprskující květy (kopretina-Leucanthemum). Plodem je nažka rozmanitého tvaru, zbarvení a povrchové skulptury, s různě vyvinutým chmýrem nebo bez chmýru. Stavba a vlastnosti chmýru jsou důležitými znaky k určování rodů i druhů.
Význam hvězdnicovitých je přímo úměrný jejich počtu. Obrovské množství druhů je léčivých (podběl, heřmánek, devětsil, benedikt, třapatka, měsíček, smetánka, lopuch, pelyněk, arnika,...). Hvězdnicovité se vyznačují velice pestrým souborem obsahových látek. Proto mají mnohé druhy význam nejen jako zdroj léčiv, ale také jako zdroj potravy pro člověka nebo hospodářská zvířata a jinak využitelných surovin. A kolik teprve existuje druhů okrasných! Jako okrasné rostliny v zahradách se pěstují astry, protěže, chryzantémy, kopretiny, třapatky, omany, jiřiny, kamzičníky, okrasné bodláky a mnoho, mnoho dalších. K tomu ještě musíme připočítat nepředstavitelné množství kultivarů, hybridů a variet. K řezu jsou používány gerbery, chryzantémy, cínie,... Plevelných druhů existuje také mnoho (pěťoury, mléče, pcháče, atd.). Složnokvěté, jak se hvězdnicovitým také říká s poukázáním na stavbu květů, zahrnují rovněž velmi důležité medonosné a pícninářské druhy. Do této čeledi patří taktéž taxonomicky snad nejsložitější rod na světě – jestřábník (Hieracium). Jestřábníkům se vyhýbá mnoho, i zkušených a uznávaných botaniků.
Hvězdnicovité bývají na základě obsahových látek, morfologických, anatomických a molekulárně-taxonomických dat rozdělovány na tři čeledi: hvězdnicovité (Asteraceae), ambróziovité (Ambrosiaceae) a čekankovité (Cichoriaceae).
Jak již bylo zmíněno, čeleď zahrnuje asi 1300 rodů a přes 20000 druhů a je rozšířena kosmopolitně (=na celém světě), hlavně v sušších oblastech mírného a subtropického pásu a v horách tropů a subtropů. U nás roste přes 100 rodů a více než 450 druhů.