podběl lékařský
Tussilago farfara
podbeľ liečivý
| Coltsfoot
Botanická charakteristika:
Vytrvalá bylina, 5–25 cm vysoká. Lodyha přímá s načervenalými až nahnědlými šupinami. Květenství úbor, okolo dvou centimetrů široký. Květy zlatožluté, okrajové jazykovité, terčové trubkovité, tmavší. Listy vyrůstají až po odkvětu, jsou tmavozelené, na rubu plstnaté, čepel srdčitá až okrouhlá, s pilovitým okrajem. Listy podbělu se velmi podobají listům devětsilu. Plody nažky s chmýrem. Druh je anemochorní.
Hlavní rozlišovací znaky:
§ šupinatá lodyha
§ listy vyrůstají až po odkvětu
§ květenství zlatožluté
§ časně jarní pionýrská rostlina
Místa výskytu:
Vyskytuje se na rumištích, v příkopech, okrajích cest, rozvalinách, skládkách, skrývkách, výsypkách, ruderálních stanovištích obecně, dále podél lesních cest, v lesních lemech, na březích potoků. Roste na různých typech půd, upřednostňuje půdy obnažené. Častá pionýrská rostlina.
Doba květu: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Význam a zajímavosti:
Jedovatá rostlina.
Protože obsahuje některé nebezpečné alkaloidy, které mohou způsobovat vážná onemocnění, není vhodné podběl užívat jako léčivou rostlinu.
Léčivá rostlina.
Ještě donedávna považován za převážně léčivou rostlinu. Používal se, díky obsahu slizu, zvláště při kašli a astmatu. Podběl byl znám jako léčivka již od starověku. Drogou byly úbory nebo listy. Úbory se odstřihávaly se stopkou, která však nesměla být delší než 1 cm. Droga má nahořklou chuť. Droga z úborů se musí kvalitně usušit - musí mít žlutou barvu. Jestliže dojde k zhnědnutí popřípadě k zčernání, je nutné takovou drogu vyhodit. Květní droga je také choulostivá na vlhkost. Užívala se ve formě nálevu a to ve směsích. Má slabý močopudný protikřečový a protiastmatický účinek. Při sběru listů - konec května až červenec - docházelo často k záměně za listy devětsilu nebo lopuchu.
Ochrana:
Není ohrožen.
Celkové rozšíření:
Podběl lékařský roste v celé Evropě kromě větší části Pyrenejského poloostrova, roste na Kavkaze a dále až na Dálný východ. Vyskytuje se rovněž ve východní části Severní Ameriky.
Index:
Tussilago farfara L. -- Sp. Pl. 2: 865. 1753
vytrvalá; bylina; evropský; geofyt; 0,05-0,25; nížiny-pahorkatiny; Poo compressae-Tussilaginetum farfarae
Původní druh květeny České republiky. (Native).
Místo: Tichá
Okres: Nový Jičín
Kraj: Moravskoslezský
Stanoviště: okraj lesní cesty
Půda: hlinito-jílovitá, vlhčí
Světelné podmínky: slunné
Určil: Petr Kocián
Fotografoval: Petr Kocián
Datum fotografie: 2.4.2007
Všechna práva vyhrazena. | 2003-2024 © Petr Kocián | Právní doložka