Detail

starček úzkolistý

Senecio inaequidens

starček | Narrow-leaved Ragwort

hvězdnicovité / Asteraceae

      starček / Senecio

Botanická charakteristika:
Polokeř 40-60 cm vysoký s bohatě větveným stonkem, který je na bázi dřevnatějící. Listy čárkovité, celokrajné, někdy s drobnými nepravidelnými zoubky, na vrcholu zakončené tuhou ostrou špičkou. V paždí listů často vyrůstají svazečky drobných lístků. Květenství úbory. Úbory dlouze stopkaté, uspořádáné v chocholíku. Zákrovní listeny zelené, na špičce tmavě fialově naběhlé. Špičky listenů (někdy i celé listeny) zákrovečků jsou nápadně tmavě fialově naběhlé. Okrajové jazykovité květy mají světle žlutou ligulu. Plodem nažky.

Hlavní rozlišovací znaky:
  §  polokeř
  §  listy čárkovité
  §  zákrovní listeny zelené, na špičce tmavě fialově naběhlé

Místa výskytu:
Vyskytuje se pouze na synantropních stanovištích - na železničních svršcích, podél komunikací (silnice a dálnice), v přístavních prostorách. V západní Evropě také na skládkách, uhelných výsypkách, polích a vinicích a pastvinách.

Doba květu:   1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Význam a zajímavosti:
Pochází z jižní Afriky a do Evropy se dostal koncem 19. století a na počátku 20. století v souvislosti s dovozem jihoafrické vlny - patří do kategorie tzv. vlnových adventivů. V Evropě byl poprvé zavlečen na území Německa (1889), Velké Británie (1908) a Francie (1921), posléze i do dalších zemí západní Evropy. V prvopočátku se starček úzkolistý vůbec nechoval jako invazní druh. Musel totiž překonat řadu problémů, především se přizpůsobit odlišnému průběhu sezóny severní polokoule. Tuto fázi však překonal a začal se postupně od konce 70. let 20. století šířit po západní Evropě. Na území České republiky byl starček úzkolistý poprvé pozorován v roce 1997 v přístavu v Děčíně. Od té doby se pomalu šíří vesměs na území Čech, na Moravě je zaznamenáno dosud pouze několik lokalit.

Rostlina dokáže vyprodukovat několik tisích nažek, které se snadno šíří. Nažky cestují na velké vzdálenosti nejenom větrem, ale také přičiněním člověka - na železničních vagónech, v dezénu pneumatik kamiónů, apod.

Jedovatá rostlina.
Jako i jiné druhy starčků obsahuje starček úzkolistý toxické látky, které způsobují otravy.

Záměna:
Starček úzkolistý je snadno poznatelný druh.

Etymologie:
Senecio: z latinského senex: starý muž (podle bělavých chloupků na semenech rostlin);
inaequidens: nepravidelně zubatý (podle listů, které jsou drobně nepravidelně zoubkaté).

Lidové názvy:
---

Synonyma:
---

Fytocenologie:
Na našem území se vyskytuje ve společenstvech svazu Dauco carotae-Melilotion.

Biotopy:
---

Ochrana:
Starček úzkolistý není ohrožený. Jedná o rostlinu nepůvodní a invazní.

Celkové rozšíření:
Starček úzkolistý je původem z Jižní Afriky, díky člověku se rozšířil na další kontinenty: do Evropy, Severní, Střední a Jižní Ameriky, Austrálie a na Havaj.

Index:
Senecio inaequidens DC. -- Prodr. (DC.) 6: 401. 1838.

polokeř; jihoafrický; chamaefyt; 6-10; 40-60 cm; 10-15 mm; nížiny-podhůří; Dauco carotae-Melilotion.

Nepůvodní druh květeny České republiky. Adventiv. Neofyt (1997). Invazní druh.

jedovatá rostlina invazní rostlina

Výzva:
Zachytili jste lokalitu této rostliny? Dejte mi vědět! Pomůžete tak v mapování této zajímavé nepůvodní rostliny. Kontakt najdete v sekci O nás.



Vybraná literatura:
JEHLÍK V. & DOSTÁLEK J. (2000): Zavlékání cizokrajných rostlin dopravními prostředky do Evropy. Starček nestejnozubý, cizí složnokvětá bylina, se rozšiřuje v evropských přístavech. Labský plavec, Děčín, 42(10): 6.

MANDÁK B. & BÍMOVÁ K. (2001): Nový druh jihoafrického starčku v České republice – Senecio inaequidens. Zprávy Čes. Bot. Společ., 36: 81-98.

ŠPRYŇAR P. & HAVLÍČEK P. (2001): Nová invazní rostlina Senecio inaequidens v severních a východních Čechách. Muz. Souč., ser. natur. 15: 27-32.

ŠPRYŇAR P. (2002): Senecio inaequidens. In: HADINEC J., LUSTYK P. & PROCHÁZKA F. 2002: Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. I. Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 37: 100-101.

JEHLÍK V., DUCHÁČEK M. & HRADIL K. (2003): Šíření jihoafrického starčku Senecio inaequidens v České republice pokračuje. Zprávy Čes. Bot. Společ. 38: 79-83.

LEPŠÍ P. (2003): Další výskyt invazního starčku Senecio inaequidens v České republice. Zprávy Čes. Bot. Společ., 38: 77-78.

HOLEC J. (2005): Starček úzkolistý (Senecio inaequidens) – nový invazní druh v ČR. – Rostlinolékař, Praha, 16 (6): 21.

RYDLO J. (2005): Zpráva o přírůstcích herbářových sbírek Středočeského muzea. Muz. Souč., ser. natur., 20: 155–156.

RYDLO J. (2006a): Zpráva o přírůstcích herbářových sbírek Středočeského muzea. Muz. Souč., ser. natur., 21: 10, 126.

RYDLO J. (2006b): K 50 letům mostu Inteligence v Praze. Muz. Souč., ser. natur., 21: 187–189.

ŠÍDA O. (2008): Senecio inaequidens. In: HADINEC J. & LUSTYK P. (eds.): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. VII. Zprávy Čes. Bot. Společ., 43: 316.

JOZA V.(2008): Přehled výskytu starčku úzkolistého (Senecio inaequidens) v České republice. Muz. a Souč., Roztoky, ser. natur., 23: 201-210.

KOCIÁN P.(2009): Invazní starček úzkolistý (Senecio inaequidens) také na severní Moravě a ve Slezsku. Acta Mus. Beskid., 1: 23-29.

KOCIÁN P.(2010): Nálezy zajímavějších neofytů na severní Moravě a ve Slezsku (Česká republika). Acta Mus. Beskid., 2: 15-27.

UHLÍK J. (2010): Starček úzkolistý, Senecio inaequidens DC. – Agromanuál, Č. Budějovice, 2010 (7): 24-26.

VENCLOVÁ S. (2012): Ekologická studie invazního druhu Senecio inaequidens (DC.) [Ecological study of invasive species Senecio inaequidens (DC.). Mgr. Thesis, in Czech.] – 46p., Faculty of Science, University of South Bohemia, České Budějovice, Czech Republic.

Mapa rozšíření druhu v ČR:
Zpracována podle práce Joza (2008), Kocián (2009) a Kocián (2010).

[poslední aktualizace: 13.10.2012]

 

 

Místo: Ostrava

Okres: Ostrava

Kraj: Moravskoslezský

Stanoviště: kolejiště

Půda: kamenitá

Světelné podmínky: slunné

Určil: Petr Kocián

Fotografoval: Petr Kocián

Datum fotografie: 21.10.2010

 

 

Všechna práva vyhrazena. | 2003-2017 © Petr Kocián | Právní doložka