Seznam

Moravskoslezský kraj

Nový Jičín

NS Kotvice

Palackého NS

Zámecká NS

NS Proskovice

NS Radegast

Lašská NS

NS Proskovice

Zlínský kraj

Vsetín

NS Čertův mlýn

Olomoucký kraj

Přerov

NS Hůrka

Naučné stezky

Naučná stezka KOTVICE

Základní popis

Naučná stezka Kotvice se nachází v Chráněné krajinné oblasti Poodří a prochází částí přírodní rezervace Kotvice.

Základní údaje

Název: Naučná stezka Kotvice
Zaměření: přírodovědné
Okres: Nový Jičín
Kraj: Moravskoslezský
Počet zastávek: 6
Délka: 3 km
Časová náročnost: 2 hod.
Turistická náročnost: lehká - rovina
Typ trasy: lineární
Kvalita značení: dobrá až špatná
Značení: pomocí značky naučné stezky
Provoz: celoroční
Vznik: 1983
Správa: CHKO Poodří
Dostupnost: Z obce Nová Horka, ze Studénky
Návštěva: jaro 2005
Mapa: EKČT č. 96 Ostravsko
Průvodce: není

Zastávky

1. zastavení

 

Zbytek přirozeného lužního lesa, jehož společenstvo je tvořeno jasanem ztepilým (), jilmem vazem (), olší lepkavou (), lípou srdčitou () a mohutnými exempláři dubu letního (). Topol bílý (), rostoucí přímo u stezky, dosahuje v oblasti Poodří severní hranice svého rozšíření.

 

K významným rostlinám jarního aspektu patří sněženka podsněžník (), prvosenka vysší (), dymnivka dutá (), zapalice žluťuchovitá (), křivatec žlutý a plicník lékařský (). V pozdním jaru pak převládá česnek medvědí ().

 

Také tlející vývraty stromů jsou přirozenou součástí lužního ekosystému a domovem mnoha druhů hub, mechů i hmyzu a podílejí se na obnovném procesu živin v půdě. V lesních mokřadech se rozmnožuje vzácný skokan ostronosý.

 

V dutinách stromů hnízdí brhlík lesní, strakapoud velký a několik druhů sýkor (s. lužní, s. koňadra, s. modřinka, s. babka), vzácně puštík obecný, sýček obecný a kavka obecná. Z dravců zde můžeme vidět káni lesní a ostříže lesního.

 



Pohled na zbytek přirozeného lužního lesa (7.4.2005)

 



Sněženka podsněžník v brzkém jarním aspektu v lužním lese (7.4.2005)

 

 



Česnek medvědí tvoří na konci jara souvislý pokryv v lužním lese (23.5.2005)

 

 

2. zastavení

 

Ve stojatých vodách rybníků nacházejí příznivé podmínky společenstva plovoucích i kořenujících rostlin. Můžeme zde nalézt vzácnou kotvici plovoucí (), rdest světlý (), rdest kadeřavý () a rdest hřebenitý ().

Počátkem léta se na hladině objevují drobné bílé květy lakušníku okrouhlého ().

 

Ostrovy obklopené vodní hladinou jsou odpočinkovými plochami pro mnoho druhů ptáků. Často zde spatříme i volavky bílé.

 

Z obojživelníků je zastoupen skokan zelený.

 



Pohled na stojaté vody Karlova rybníka s ostrůvky - útočištěm ptáků (23.5.2005)

 

 

3. zastavení

 

Ve výhledu na rozsáhlé porosty mělčin rybníka Kotvice dominují porosty orobince, rákosu a zblochanu. Místy se vyskytuje také šípatka střelolistá. Vodní hladina v tišinách je porostlá okřehky.

 

Husté pobřežní porosty umožňují hnízdění motáka pochopa, racků i některých vzácných druhů ptáků, například bukačka malého.

 

Pro zimní období se v tomto území stavějí své hrady ondatry.

 



Pohled na rybník Kotvice od 3. zastavení (7.4.2005)

 

 

4. zastavení

 

Řeka Odra je přirozeně meandrující tok se strmými hlinitými břehy a typickými břehovými porosty, tvořenými převážně vrbami. Výška hladiny vody je kolísavá, několikrát do roka se řeka rozlévá do lužních lesů a luk. Při nízkých stavech vody jsou dobře patrné štěrkovité a písčité náplavy na nánosovém břehu řeky.

 

V řece je velmi hojný mlž velevrub malířský, přirozeně se vyskytuje množství druhů ryb. Jmenujme například ostroretku stěhovavou, plotici obecnou, perlína ostrobřichého, okouna obecného, hořavku duhovou a štiku obecnou.

 

Ve strmých březích hnízdí lednáček obecný, nad řekou je vidět přelétávat pisíka obecného.

 



Řeka Odra tvoří strmé hlinité břehy (7.4.2005)

 

 

5. zastavení

 

Pohled na louky u lávky přes Odru je pro nivní krajinu charakteristický.

 

Krajina s rozptýlenou zelení kolem starých ramen řeky i v lukách, v pestrém druhovém složení vyniká především v jarním a podzimním období. Duby, jasany, lípy, olše, stromové vrby, topoly černé i střemchy vytvářejí pestrou barevnou a tvarovou mozaiku, dojem parku. Kontrast je dobře patrný za lávkou přes Odru, kde nevzhledný nepůvodní porost kanadských topolů je pomalu nahrazován domácími dřevinami

 

Každoroční povrchové rozlivy řeky Odry umožňují existenci specifických lučních mokřadů, v nichž dominujícími bylinami jsou tužebník jilmový, krvavec toten a kyprej vrbice.

 

V lučních močálech a drobných tůňkách žije kuňka obecná a skokan zelený. Rádi zde loví bahňáci. Ve větším počtu spatříme čápa bílého i volavku popelavou, především v době kosení luk.

 



Pohled na louky charakteristické pro nivní krajinu (7.4.2005)

 

 

6. zastavení

 

Mapa



Orientační mapa je návštěvníkovi přístupná na úvodní desce při vstupu na NS

 

Použitá literatura

informační tabule stezky

Všechna práva vyhrazena. | 2003-2016 © Petr Kocián | Právní doložka