záraza menší
Orobanche minor
záraza menšia
| Small Broomrape, Common Broomrape, Hellroot
Botanická charakteristika:
Parazitická, nezelená, dvouletá, 10-25 cm vysoká drobná až středně velká bylina s světle žlutočervenou lodyhou. Listy jsou vejčité, v horní části kopinaté. Květenství je válcovitý, řídký hrozen. Květy menší. Koruna je trubkovitá, světle žlutá, na horním pysku fialově naběhlá s fialovými až červenými žilkami. Hřbetní linie koruny je mírně pravidelně obloukovitě zakřivená, nápadně dolů zahnutá. Dolní pysk je 3laločný, laloky zaokrouhlené až uťaté. Blizna je purpurová. Plodem tobolka.
Hlavní rozlišovací znaky:
§ blizna purpurová
§ světle žlutočervená lodyha
§ koruna trubkovitá, světle žlutá, na horním pysku fialově naběhlá s fialovými až červenými žilkami
Místa výskytu:
Vyskytuje se výhradně na jetelových polích, někdy také na úhorech či loukách s jetelem.
Doba květu: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Význam a zajímavosti:
Záraza je rostlinou bez chlorofylu a proto není schopná fotosyntézy. Veškeré živiny získává parazitováním na jiné – hostitelské – cévnaté rostlině. Záraza při klíčení napadne hostitelskou rostlinu tak, že ze semene vyrůstá níťovitý kořínek, který vnikne do kořenů hostitele. Poté se vytvoří hlízovitý útvar, který se postupem času mění a dochází k vytvoření kořenů. Z hlízovitého útvaru poté vyrůstají lodyhy, které spatřujeme nad povrchem.
Určování záraz je značně obtížné, při zjištění daného druhu nám může pomoci právě hostitel. Záraza menší parazituje hlavně na zástupcích rodu jetel (Trifolium sp.): u nás - jetel luční, jetel zvrhlý a jetel plazivý, ale také na dalších hostitelích. Na našem území byl pozorován také ne zcela běžný hostitel: heřmánkovec nevonný (Matricaria inodora). Literatura uvádí několik dalších hostitelů.
Záraza menší byla na naše území zavlečena s jetelovým osivem. Postupně se vytvořily čtyři hlavní oblasti rozšíření na území ČR. V minulosti byly pozorovány až kalamitní výskyty zárazy menší na polích s jetelem.
Záměna:
Záraza menší je někdy zaměnitelná za zárazu hořčíkovou. Záraza menší se však vyskytuje výhradně na jetelových polích a parazituje většinou na jeteli.
Etymologie:
Orobanche složené z řeckého slova orobos: vikev a slova anchon: škrtit (podle způsobu cizopasného života). Řekové takto nazývali rostlinu - nynější kokotici, která parazitovala na vikvi), Linné přenesl toto jméno na zárazy; minor latinsky menší (podle vzrůstu rostliny).
Synonyma:
Orobanche amethystea auct. non Thuill.
Orobanche barbata auct. non Poiret
Orobanche apiculata Wallr.
Orobanche maritima Pugsley
Ochrana:
Není ohrožena. Záraza menší byla v 70. letech 20. století zařazena mezi ohrožené druhy v kategorii C3. Toto zařazení je poněkud diskutabilní, nikoliv však bez racionálního základu. Nicméně v současném Černém a červeném seznamu již uváděna není. Ještě v 90. letech 20. století byla záraza uváděna jako karanténní plevel.
Celkové rozšíření:
Původní oblast rozšíření zárazy menší se rozkládá v západní Evropě, Středomoří, severozápadní Africe a pokračuje na Kavkaz a do Přední Asie. Do jiných částí Evropy a světa byla postupně zavlečena.
Index:
Orobanche minor Sm. -- English Botany 6 1797.
dvouletá?; bylina; jihoevropský, západoasijský (-subkosmopolitní), geofyt; 0,10-0,25; pahorkatiny (-podhůří); Secalietea
Nepůvodní druh květeny České republiky. Adventiv. Archeofyt.
Zachytili jste lokalitu zárazy menší? Dejte mi vědět! Pomůžete tak v mapování těchto zajímavých parazitických rostlin. Kontakt najdete v sekci O nás.
Místo: Nový Jičín
Okres: Nový Jičín
Kraj: Moravskoslezský
Stanoviště: pole
Půda: hlinitá, sušší
Světelné podmínky: slunné
Určil: Petr Kocián
Fotografoval: Petr Kocián
Datum fotografie: 17.6.2009
Všechna práva vyhrazena. | 2003-2024 © Petr Kocián | Právní doložka