Květena ČR

záraza břečťanová

Orobanche hederae

záraza | Ivy Broomrape

zárazovité / Orobanchaceae

      záraza / Orobanche

Botanická charakteristika:
Parazitická, nezelená, 10-55 cm vysoká, drobná až výjiměčně mohutná bylina se světle žlutou až žlutohnědou někdy červenohnědou lodyhou. Listy jsou vejčité až kopinaté. Květenství je řídké, mohokvěté se středně velkými květy. Koruna je trubkovitá, světle žlutá až žlutohnědá, na horním pysku fialově naběhlá s fialovými žilkami. Hřbetní linie koruny je obloukovitě zakřivená, ve středu někdy rovná. Blizna je v různých odstínech žluté. Plodem je tobolka.

Místa výskytu:
V původním areálu se vyskytuje ve vlhčích listnatých lesích, stinných lesních lemech, křovinách, podél komunikací nebo v parcích či zahradách. U nás pouze zřídka pěstovaná jako kuriozita v botanických zahradách.

Doba květu:   1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Význam a zajímavosti:
Záraza je rostlinou bez chlorofylu a proto není schopná fotosyntézy. Veškeré živiny získává parazitováním na jiné – hostitelské – cévnaté rostlině. Záraza při klíčení napadne hostitelskou rostlinu tak, že ze semene vyrůstá níťovitý kořínek, který vnikne do kořenů hostitele. Poté se vytvoří hlízovitý útvar, který se postupem času mění a dochází k vytvoření kořínků. Z hlízovitého útvaru poté vyrůstají lodyhy, které spatřujeme nad povrchem.

Určování záraz je značně obtížné, při zjištění daného druhu nám může pomoci právě hostitel. Záraza břečťanová, jak již sám druhový název napovídá, parazituje hlavně na břečťanu (Hedera helix) nebo někdy na zástupcích rodu Pelargonium.

Záraza břečťanová je domovem v jižní Evropě, zejména ve Středomoří a zasahuje do západní Evropy až na Britské ostrovy.

Pěstuje se v botanických zahradách, kde až zdomácňuje a vytváří bohaté populace. Je značně dekorativní a jedná se o botanickou kuriozitu. Snadno se množí a vytvrvává na stanovišti několik desítek let.

Záměna:
Záraza břečťanová je snadno poznatelným druhem. Roste totiž výhradně na břečťanu.

Etymologie:
Orobanche: složené z řeckého slova orobos: vikev a slova anchon: škrtit (podle způsobu cizopasného života). Řekové takto nazývali rostlinu - nynější kokotici, která parazitovala na vikvi), Linné přenesl toto jméno na zárazy;
hederae: břečťanová (podle toho, že parazituje na břečťanu).

Lidové názvy:
---

Synonyma:
---

Fytocenologie:
Na našem území se nevyskytuje v přirozených společenstvech. V přirozeném areálu se vyskytuje ve společenstvech svazu Carpinion betuli.

Biotopy:
---

Ochrana:
Není ohrožená. Zavlečení z původního areálu výskytu je velmi málo pravděpodobné. V České republice se pouze pěstuje v botanických zahradách (např. Praha, Olomouc). Možné (i když opět málo pravděpodobné) je zavlečení z botanických zahrad či parků.

Celkové rozšíření:
Záraza břečťanová roste ve Středomoří, v západní Evropě a v jihozápadní Asii.

Index:
Orobanche hederae Duby -- Bot. Gall. 350.

dvouletá?, bylina; mediteránní; terofyt, geofyt; 0,15-0,50; 0,001-0,002; ---; ---.

Nepůvodní druh květeny České republiky. Adventiv. Neofyt (1945).