hadinec obecný
Echium vulgare
hadinec obyčajný
| Viper´s Bugloss
Botanická charakteristika:
Hadinec obecný je 30 – 90cm vysoká, dvouletá až vytrvalá bylina. Lodyha je přímá, nevětvená, červeně až fialově naběhlá. Listy jsou kopinaté až obkopinaté, přízemní řapíkaté, lodyžní přisedlé, všechny celokrajné. Květenství vyrůstá v úžlabí listenů, květy jsou modré nebo červenorůžové. Plody jsou trojhranné tvrdky.
Místa výskytu:
Roste na nejrůznějších ruderálních a lidmi ovlivněných stanovištích – na náspech a kolejištích železničních tratí, haldách, nádražích, v příkopech a při okrajích cest, rumištích, také na polích. Má rád sušší až mírně vlhké, štěrkopísčité až hlinitojílovité půdy.
Doba květu: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Význam a zajímavosti:
Květy hadince při troše fantazie připomínají hlavu hada s vyplazeným rozeklaným jazykem. Odtud vzešlo české jméno hadinec i latinské Echium (échion = had). Proto se také rozdrcená rostlina přikládala na uštknutí. Hadinec opravdu obsahuje účinné látky, dnes se však proti hadímu kousnutí už nepoužívá, spíše se z něj dělají obklady k zevní léčbě křečových žil anebo se ve formě koupelí používá k léčení revmatismu a některých kožních chorob. Ozdobnými jedlými květy se zdobí pokrmy a nápoje nebo se kandují. Hadinec má mnoho lidových názvů – panská láska, volový jazyk, vlčí ocas, liščí ocas, koňský ocas, ocasáč, žebrák, případně železník.
Ochrana:
Není ohrožený.
Místo: Kojetín
Okres: Nový Jičín
Kraj: Moravskoslezský
Stanoviště: odkryv horninového valu
Nadmořská výška: 430 m
Půda: kamenitá, suchá
Světelné podmínky: slunné
Určil: Petr Kocián
Fotografoval: Petr Kocián
Datum fotografie: 14.6.2003
Všechna práva vyhrazena. | 2003-2024 © Petr Kocián | Právní doložka