Detail

chlupáček oranžový (jestřábník oranžový)

Pilosella aurantiaca [Hieracium aurantiacum]

chlpánik oranžový | Orange Hawkweed

hvězdnicovité / Asteraceae

      jestřábník / Hieracium

Botanická charakteristika:
Vytrvalá, 25 – 50cm vysoká bylina s mléčnicemi a nadzemními i podzemními výběžky. Rostliny měkce chlupaté jednoduchými i hvězdovitými chlupy a četnými žlázkami. Listy celokrajné, trávově zelené. Listy přízemní růžice v počtu 2 – 3(-6), řapíkaté, eliptické až podlouhle kopinaté. Lodyžních listů 1 – 4, přisedlé (jen dolní obvykle řapíkatý), podlouhle obkopinaté až čárkovitě kopinaté. Úbory malé, uspořádané ve stažených, latovitých vrcholících. Zákrov vejcovitý, tmavě černozelený. Květy jazykovité, nachově červené, oranžově červěné nebo oranžové. Plody jsou černohnědé nažky.

Místa výskytu:
Vyskytuje se na loukách, pastvinách, travnatých lesních světlinách, vysokohorských nivách, v příkopech, na okrajích cest, hřbitovech a jako pěstovaná rostlina v zahradách. Roste na vlhčích, obvykle kyselých až slabě kyselých, hlinitých až hlinitojílovitých, živinami chudších půdách.

Doba květu:   1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Význam a zajímavosti:
Rod Hieracium patří k taxonomicky nejsložitějším skupinám cévnatých rostlin. Jednotlivé druhy jsou si velmi podobné, navíc se navzájem velmi snadno kříží a vznikají tak mezidruhoví kříženci, kteří jsou velmi variabilní, jakožto i samotné rodičovské druhy jsou nesmírně rozmanité ve svých morfologických znacích. Hlavním důvodem variability jestřábníků je jejich způsob rozmnožování. Rozmnožují se apomikticky, tvoří klíčivá semena, aniž by květy byly opyleny. Vzniká tak potomstvo geneticky shodné s rodičovskou rostlinou.

Rod Hieracium se u nás rozděluje na dva podrody lišící se některými morfologickými znaky: Hieracium (nažky 2,5 – 5 mm dlouhé, chmýr dvouřadý, listy drobně až hrubě zubaté, rostliny vždy bez výběžků) a Pilosella (nažky nanejvýš 2,5 mm dlouhé, chmýr jednořadý, listy celokrajné nebo nanejvýš s drobnými oddálenými zuby, rostliny často s podzemními i nadzemními výběžky). Každý z podrodů zahrnuje tzv. hlavní druhy a od nich odvozené druhy vedlejší vzniklé křížením hlavních druhů, případně křížením kříženců či kříženců a hlavních druhů.

Určování jestřábníků je velmi složité. Některé druhy jsou poznatelné lehce (např. jestřábník oranžový díky oranžové barvě květů nebo jestřábník chlupáček díky jedinému úboru, přičemž stejný znak má ze zástupců podrodu Pilosella už jen vzácný jestřábník velkoúborný), většina však ke správnému určení vyžaduje odborné znalosti a zkušenosti. Determinace hybridních druhů, poddruhů, nesčetných forem a variet je pro laika, ba i pro většinu profesionálních botaniků, téměř nemožná. Při určování hraje důležitou roli odění jednotlivých částí rostliny. Jestřábníky mají tři typy odění: jednoduché chlupy (viditelné dobře i pouhým okem), drobnější žláznaté chlupy (lépe viditelné pod lupou) a hvězdovité chlupy (viditelné pod lupou, při větší hustotě vytvářející plsť). Důležitá je rovněž barva listů, přítomnost či absence a vzhled výběžků, velikost listů na výběžcích a další znaky.

Mnohé druhy jestřábníků jsou vzácné a sběrateli velmi ceněné. Při herbářování jestřábníků by měly být rostliny správně vypreparovány, aby byly rozlišovací znaky dobře patrné, přičemž by měly být zaznamenány některé znaky jako barva listů či čnělky, které se s největší pravděpodobností sušením změní. Z každé populace by měly být sebrány alespoň tři exempláře, což samozřejmě neplatí u malých, vyhynutím ohrožených populací. Především horské jestřábníky se již dvě století těší velkému zájmu sběratelů a u některých druhů počet herbářových položek vysoko převyšuje počet rostlin doposud přežívajících ve volné přírodě, přičemž některé druhy už v přírodě nikdy nespatříme.

U jestřábníků jsou používány některé speciální morfologické termíny, jako například akladium (=stopka středového úboru), flagela (=boční lodyha, zpočátku připomínající nadzemní výběžek, později se stáčející nahoru a nesoucí květenství) či mukronátní žlázka (=žlázka na vrcholu zubů na listovém okraji, zřetelná i bez lupy).

Jestřábník oranžový je hlavní druh podrodu Pilosella. Na našem území se vyskytuje pouze několik málo od něj odvozených vedlejších druhů.

Tento druh se jako jeden z mála jestřábníků velmi lehce pozná podle oranžových až nachově červených květů – ostatní jestřábníky mají květy v odstínech žluté, kromě vedlejších druhů a kříženců, jejichž rodičem je právě jestřábník oranžový. Nicméně vedlejší druhy odvozené od jestřábníku oranžového jsou natolik vzácné, že záměna prakticky nehrozí.

Jestřábník oranžový bývá často pěstován jako skalnička, zvláště v horských a podhorských oblastech. Z kultur nezřídka zplaňuje a vytváří tak druhotné populace.

U nás roste přibližně 115 druhů jestřábníků, celosvětově 850 – 1000 druhů v širším pojetí, 10000 – 15000 druhů v pojetí užším.

Ochrana:
Jestřábník oranžový je ohrožený (ochranná kategorie C3). Původně pravděpodobně rostl na vysokohorských nivách, v souvislosti s odlesňováním krajiny se druhotně rozšířil i na louky. Krom toho se poměrně často pěstuje a z kultur zplaňuje, o jeho další existenci se tedy nemusíme příliš obávat.

 

 

Místo: Poledník

Okres: Klatovy

Kraj: Plzeňský

Stanoviště: okraj cesty

Půda: hlinitá, vlhká

Světelné podmínky: slunné

Určil: Petr Kocián

Fotografoval: Petr Kocián

Datum fotografie: 21.6.2003

 

 

Všechna práva vyhrazena. | 2003-2016 © Petr Kocián | Právní doložka