Květena ČR

zákula japonská

Kerria japonica

kéria japonská

růžovité / Rosaceae

Botanická charakteristika:
Opadavý prutnatý keř, 1,5 – 2,5 m vysoký. Letorosty štíhlé, lysé, po celý rok zelené. Listy střídavé, vejčitě kopinaté, ostře pilovité, připomínající listy břízy. Přírodní druh má květy sestávající z pěti korunních lístků, jak nám i napovídá zařazení zákuly do čeledi růžovitých. Nejčastěji se však u nás setkáme s plnokvětým kultivarem. Barva květů je žlutá. Plody jsou černohnědé nažky.

Místa výskytu:
Vyskytuje se v zahradách a parcích, kde je vysazována jako okrasný keř.

Doba květu:   1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Význam a zajímavosti:
Zákula japonská je u nás často pěstovaný, žlutě kvetoucí okrasný keř, pocházející navzdory svému jménu z Číny. Do Evropy byla přivezena roku 1834, o rok později byla zavedena do kultury i v Českých zemích. Nejčastěji se pěstuje plnokvětý kultivar ´Pleniflora´ s bambulkovitými květy. Existuje několik dalších kultivarů, některé mají i panašované listy, a pěstuje se i přírodní botanická forma s jednoduchými květy. Hlavním obdobím květu je jaro. Častokrát však zákula vykvete i v průběhu léta či na podzim. Větve zůstávají po celý rok svěže zelené, což činí tento keř dekorativním i v zimě. Silnější mrazy mohou způsobit nevzhledné poškození větví, nicméně zákula snáší velmi dobře i hluboké seřezání až k zemi, které je vlastně pro ni i nejvhodnější. Řez provádíme po odkvětu. Zákule vyhovují nejrůznější půdní typy, jen se jí příliš nedaří na půdách těžkých a málo propustných. Výhodnou vlastností je i to, že snáší stanoviště částečně až plně zastíněná, a i na nich bohatě kvete. Rozrůstá se podzemními výběžky a odnožemi, kterými ji také můžeme množit, stejně tak jako řízkováním.

Ochrana:
Nepůvodní druh květeny ČR.