blankytka (ladoňka) sibiřská
Othocallis siberica
scilovka sibírska
| Siberian squill
Botanická charakteristika:
Vytrvalá, 5 – 15cm vysoká bylina s vejcovitě kulovitou cibulí. Listy páskovité, na vrcholu tupě špičaté. Květenství hrozen s 1-2 květy. Květy sytě azurově modré, někdy bílé světle modré, narůžovělé. Plod tobolka.
Místa výskytu:
Vyskytuje se v parcích, zahradách, listnatých lesích a lesních lemech, méně často v nivách potoků a řek.
Doba květu: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Význam a zajímavosti:
Blankytka (častěji označována jako ladoňka) sibiřská pochází z Ruska. Na našem území není původní, a proto všechny lokality vznikly přičiněním člověka. Často se blankytka sibiřská vysazuje v parcích nebo zahrádkách. Odtud také obvykle zplaňuje.
Jedovatá rostlina. Obsahuje toxiny, které mohou způsobit otravu. Příznaky otravy jsou průjem, nepravidelný puls či zvracení.
Myrmekochorní rostlina. Semena mají vyvinuty masité přívěsky, tzv. masíčka, jimiž se živí mravenci a přispívají tak k rozšiřování druhu.
Ochrana:
Není ohrožená. Na našem území se vyskytuje řídce roztroušeně od nížin do podhůří a lokality souvisí s kulturním pěstováním druhu.
Celkové rozšíření:
Blankytka sibiřská roste ve střední a jižní části evropského Ruska, na Ukrajině, Kavkaze a v Malé Asii.
Index:
Othocallis siberica (Haw.) Speta -- Phyton (Horn) 38(1): 113. 1998
vytrvalá; bylina; kavkazský; geofyt; 0,05-0,15; nížiny-pahorkatiny; -
Nepůvodní druh květeny ČR. Adventiv. Neofyt (1867).
Místo: Štramberk
Okres: Nový Jičín
Kraj: Moravskoslezský
Stanoviště: okraj lesa
Půda: hlinitá, vlhčí
Světelné podmínky: polostín
Určil: Petr Kocián
Fotografoval: Petr Kocián
Datum fotografie: 4.4.2008
Všechna práva vyhrazena. | 2003-2024 © Petr Kocián | Právní doložka