Květena ČR

jestřábník zlatoblizný

Hieracium chrysostyloides

jastrabník

hvězdnicovité / Asteraceae

Místa výskytu:
Roste velmi vzácně pouze v subalpinském stupni našich nejvyšších východosudetských pohoří – v Hrubém Jeseníku a na Králickém Sněžníku. Vyskytuje se zde na vrcholových horských holích a v okolí drobných skalek i velkých skal.

Doba květu:   1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Význam a zajímavosti:
Tento prakticky neznámý druh je vlastně velmi významný, protože je endemitem České republiky.

Jestřábník zlatoblizný je vedlejší druh podrodu Hieracium, předpokládanými rodičovskými druhy jsou jestřábník alpský a zední, přičemž podobnější je prvnímu z nich. Spadá do komplexu druhů Hieracium nigrescens agg., kam patří i některé další české endemické vysokohorské jestřábníky, jako například jestřábník sněžnický (Hieracium nivimontis), který neroste nikde jinde na světě než na vrcholu Králického Sněžníku, nebo jestřábník špičkatý (Hieracium apiculatum), jehož jediný celosvětový výskyt je v Krkonoších.

Drtivá většina laické veřejnosti pokládá jestřábníky a další žlutě kvetoucí zástupce čeledi hvězdnicovitých za „pampelišky“. Pro laika je samozřejmě rozlišení jednotlivých druhů těchto „pampelišek“ prakticky nemožné, protože se liší jemnými morfologickými znaky a často je třeba jednotlivé taxony rozlišovat na základě molekulárně biologických metod. Nicméně z odborně vědeckého hlediska jsou tyto druhy velmi cenné a důležité hned v několika oblastech výzkumu, zvláště při studiu apomixie a s ní spojených netradičních reprodukčních strategií rostlin.

Ochrana:
Jestřábník zlatoblizný je endemitem českých východosudetských pohoří a je kriticky ohrožený (C1). Ochranářskou problematikou našich vysokohorských jestřábníků je potřeba se zabývat v návaznosti na řešení taxonomických a fytogeografických otázek.

Ohrožení tohoto jestřábníku vyplývá již z jeho samotné endemické podstaty: početní stavy jedinců jsou nízké a druh roste jen na několika málo lokalitách.

Na jestřábníku zlatoblizném se dají dobře demonstrovat negativní vlivy působené dvěma nepůvodními druhy jesenické přírody – borovicí klečí a kamzíky. Na minimálně jedné lokalitě je již tak malá populace ohrožena úplným zarostením klečí. Prakticky na všech lokalitách dochází k okusování kvetoucích rostlin kamzíky a tím ke značnému snížení tvorby semen a v důsledku toho k velkému snížení množství potomstva.