bez černý
Sambucus nigra
baza čierna
| Elder, Elderberry, Black Elder
Místa výskytu:
Vyskytuje se v lesích, na pasekách a lesních světlinách, v křovinách, často na antropogenních místech, jako jsou okraje komunikací, intravilány obcí, sídliště, podél zdí a plotů, velmi často na zbořeništích, také na skládkách, zahradách, podél potoků a řek, u sloupů elektrického vedení, často na rumištích a podobných místech. Roste na vlhkých, humózních, dusíkem bohatých půdách. Bez černý je typickou nitrofilní rostlinou – vyhledává stanoviště s vysokým obsahem dusíku v půdě. Je rozšiřován zejména ptáky, kteří s oblibou požírají plody.
Doba květu: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Význam a zajímavosti:
Bez černý je všeobecně dobře známý a má velmi širokou a pestrou paletu uplatnění.
Zejména je jednou z nejoblíbenějších léčivých rostlin. Používá se především květ, který má vynikající potopudné a močopudné účinky a podává se zejména při nachlazeních. Také příznivě ovlivňuje cévní stěny, podporuje vykašlávání, tvorbu mateřského mléka a vůbec má široké spektrum uplatnění. Plody, běžně známé jako bezinky, se v lidovém léčitelství používají proti bolestem nervů, jako mírné projímadlo a prostředek ke snížení krevního tlaku. Někdy se sbírá i list a mladá kůra, od sběru těchto částí se však odrazuje, protože listy jsou jedovaté v důsledku obsahu glykosidů a alkaloidů, stejně tak kůra je jedovatá a může vyvolat dávení. List se proto používá spíše zevně, a to k zábalům kloubů při revmatu. Údajně mají listy také silný protinádorový účinek, zejména u nádorů zevně přístupných. Sbíraly se i kořeny, kvůli velké pracnosti se však od sběru této části upustilo. Černý bez se zpracovává také ve farmaceutickém průmyslu. Při sběru si musíme dát pozor na možnou záměnu za jedovatý bez chebdí, který má prudké působení a v léčitelství se nevyužívá.
Neméně důležité je použití černého bezu v potravinářství, při přípravě poživatin a nápojů. K květů se vyrábí vynikající sirup, květenství se mohou také osmažit a následně konzumovat. Bezinky mají širokou paletu uplatnění. Připravují se z nich zavařeniny, marmelády, povidla, šťávy, bezinková vína, likéry, sirupy a podobně. Bezinky se musejí převařit, protože syrové jsou mírně jedovaté. Šťáva z plodů se někdy používá k dobarvování vína a některých potravinářských výrobků.
Uplatnění nachází také bílá dřeň, zvaná bezová duše. Slouží jako medium při přípravě ručních preparátů, zejména mikroskopických. Dřevo je na druhou stranu velmi tvrdé a vydrží dlouho v zemi, uplatní se tedy hlavně v zahrádkářství jako tyčkovina. Jen se musí dát pozor na to, aby bylo dřevo již plně mrtvé, protože jinak se může stát, že tyčka zakoření, olistí se a vyvine se z ní vitální keř černého bezu.
Méně známý je fakt, že se různé části černého bezu používají v barvířství. Květy dávají různé odstíny žluté a zelené, kůra hnědé a plody fialové barvy. Během květu je bez důležitou medonosnou rostlinou. Byla vyšlechtěna i řada kultivarů, pěstovaných v parcích a sadech.
Pro své všestranné využití byl černý bez, zejména na venkově, velmi ceněnou dřevinou a velké oblibě se těší dodnes.
Ochrana:
Není ohrožený. Bez černý roste kromě nejvyšších horských poloh na celém území našeho státu, avšak s různou hustotou výskytu víceméně hojně.
Původní druh květeny České republiky.
Místo: Nový Jičín
Okres: Nový Jičín
Kraj: Moravskoslezský
Stanoviště: okraj lesa
Půda: hlinitá, vlhčí
Světelné podmínky: polostín
Určil: Petr Kocián
Fotografoval: Petr Kocián
Datum fotografie: 27.5.2007
Všechna práva vyhrazena. | 2003-2024 © Petr Kocián | Právní doložka