Detail

bolševník velkolepý

Heracleum mantegazzianum Sommier et Levier

miříkovité / Apiaceae

      jedovatá rostlina invazní rostlina

Místa výskytu:
Vyskytuje se v lesních lemech, na vlhčích loukách, podél komunikací, podél vodních toků, na rumištích a v okolí lidských sídel.

Doba květu:   1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Význam a zajímavosti:
Bolševník velkolepý je původem z hor Kavkazu a do Evropy byl dovezen počátkem 19. století. Někomu by se při pohledu na soliterně rostoucí exemplář bolševníku velkolepého mohlo zdát, že se jedná o krásnou dekorativní rostlinu. Takový dojem měli i někteří zahradníci a šlechtici v 19. století, kteří začali s vysazováním bolševníku do zahrad a parků. U nás to se tak stalo někdy v polovině 19. století. Bolševník byl v českých zemích patrně poprvé pěstován v parku u zámku Kynžvart, který vlastnil kníže Metternich. Odtud pochází ze 70. let 19. století i první zmínka o zplanění. Potom se bolševník začal šířit i do dalších částí ČR.

Bolševník velkolepý je typickou invazní rostlinou - a patrně také nejznámější. Jeho vlastnosti, zejména tvorba velkého množství semen či vysoká klíčivost semen, ho předurčují k tomu, aby se stal úspěšnou invazní rostlinou, o čemž se můžeme přesvědčit nejen u nás, ale i v celé Evropě. K jeho šíření přispívá svou měrou i člověk, zejména podél silnic a železnic, někdy i nepoučeně z příkladu knížete Metternicha, vysazováním jako okrasné rostliny do zahrádek či sběrem suchých okolíků k dekorativním účelům.

Bolševník velkolepý je schopen zcela degradovat původní vegetaci, kterou vytlačí a zůstává pouze chudé společenstvo bolševníku a rostlin, které jsou schopné se přizpůsobit změně podmínek. Ničení populací a jedinců bolševníku velkolepého je technicky i finančně náročné.

Jedovatá rostlina. Bolševník obsahuje toxické látky.

Zdraví ohrožující rostlina. NEDOTÝKEJTE SE! Bolševník velkolepý - jak již bylo uvedeno - obsahuje toxické látky, které mohou být člověku nebezpečné. Především při styku nechráněné pokožky s rostlinou dochází po několika minutách k fototoxické reakci, která způsobí zarudnutí postiženého místa a posléze vede k zánětu a tvorbě puchýřů. Intenzita reakce je závislá na citlivosti jedince a velikosti zásahu pokožky. V akutních případech je třeba hospitalizace v nemocnici. Následné zdravotní komplikace mohou přetrvávat i několik let. Proto se nedoporučuje likvidovat rostliny bolševníku velkolepého bez řádného ochranného oděvu. Je také dbát na bezpečnost hlavně dětí, které mohou být zaujaty velikostí rostliny a při tom si nevědomky mohou potřísnit pokožku či oči. V literatuře bylo několikrát uváděno poranění očí a úst u dětí, které si hrály s dutou lodyhou bolševníku a používali ji jako kukátko nebo trubku.

Bolševník velkolepý má také další primát - patří mezi největší evropské byliny - je až 500 cm vysoký, listy má až 250 cm široké.

U nás rostou dva druhy bolševníků, a to původní bolševník obecný a nepůvodní bolševník velkolepý. Bolševník obecný je také méně známý, i když je původním druhem naší květeny.

V Íránu jsou někdy používána semena jako koření, jinak nemá bolševník žádného využití.

Ochrana:
Není ohrožený. Invazní. Neofyt (1877).

 

 

Místo: Nymburk

Okres: Nymburk

Kraj: Středočeský

Stanoviště: neupravovaná plocha ve městě

Světelné podmínky: slunné

Určil: Petr Kocián

Fotografoval: Petr Kocián

Datum fotografie: 16.7.2005

 

 

Všechna práva vyhrazena. | 2003-2024 © Petr Kocián | Právní doložka