mračňák Theophrastův
Abutilon theophrasti
podslnečník Theofrastov
| Velvetleaf
Botanická charakteristika:
Jednoletá 20 – 180 cm vysoká, sametově oděná bylina.
Lodyha přímá, jednoduchá nebo v horní části krátce větvená.
Listy dlouze řapíkaté, hluboce srdčité, s dlouze protaženou špičkou, drobně oddáleně zubaté.
Květy v paždí listů v jednoduchých vrcholičnatých květenstvích. Kalíšek chybí, kalich sotva do poloviny srostlý, lístky široce kopinaté až široce eliptické, korunní lístky obvejčité, mělce na vrcholu vykrojené, žluté.
Plody poltivé skládají se z 9 – 15 plůdků, semena ledvinitá, černohnědá.
Hlavní rozlišovací znaky:
§ sametově oděná bylina
§ hluboce srdčité listy
§ květy žluté
Místa výskytu:
Vyskytuje se přechodně na polích, rumištích, nádražích, v přístavech a na překladištích, v areálech na zpracování bavlny a olejnin, kolem zemědělských objektů, v zahradách, na kompostech.
Doba květu: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Význam a zajímavosti:
Mračňák Theophrastův u nás není původní. Pochází patrně z teplejších částí Asie, kde se vyskytuje jako plevel na polích bavlny, prosa aj. Dnes je rozšířen kromě chladných oblastí téměř po celém světě. U nás se vyskytuje většinou přechodně na rumištích, nádražích, v přístavech a na překladištích, v areálech na zpracování bavlny a olejnin, kolem zemědělských objektů, v zahradách, na kompostech. Kromě botanických zahrad byl ojediněle pěstován jako léčivka, popřípadě okrasná rostlina a občas v teplejších oblastech přechodně zplaněl. Ve větším množství se k nám začal šířit v posledních desetiletích, jednak s bavlnou (odpad po zpracování bývá kompostován), jednak se severoamerickými sójovými boby (odpad bývá zkrmován dobytkem a drůbeží). Mračňák je ve vegetačním období náročný na vyšší teplotu a především vlhkost půdy.
Bývá pěstován v Číně, Koreji, Japonsku a v jižních oblastech bývalého SSSR jako textilní a léčivá rostlina. Vlákno je použitelné jako náhražka juty pro výrobu hrubých obalových tkanin a motouzů. Slouží také k výrobě papíru. Semeno je bohaté na olej (18 – 20 %), který je vhodný pro potravinářský i technický průmysl (výroba mýdel a laků). Semena sloužila též jako náhražka kávy. Z květů se v Číně získává barvivo na výrobu tuše. Listy mají v sušině 0,18 – 0,20 % vitamínu C.
V Německu byl pěstován již v 16. století, u nás pokusně v 50. letech 20. století. V současnosti je u nás považován za cizí plevel. V minulosti byl zařazen mezi tzv. karanténní plevele. V oblastech původního výskytu roste jako plevel v kulturách bavlny či prosa, v USA je obecným plevelem v sóji, kukuřici, bavlně, čiroku, vojtěšce, cukrovce a krmné řepě.
Pod označením Abutilon x hybridum se u nás ve sklenících i v domácnostech, přes léto i v zahradách, pěstují mnohotvární kříženci několika jihoamerických druhů s květy bílými nebo v různých odstínech červené, žluté, růžové či s květy žíhanými.
Léčivá rostlina. Mračňák má široké lékařské použití. V tibetském a čínském lékařství je znám jako antiseptikum, tonizující a dezinfekční prostředek. Z Dálného východu je známa i aplikace při šedém očním zákalu. V Zakavkazí a Střední Asii je odvar z květů používán k pocení. V lékařství se může použít stejně jako proskurník lékařský a sléz (viz tam). Je považován i za dobrou medonosnou rostlinu.
Rod:
Rod Abutilon (mračňák) má okolo 200 druhů, které rostou většinou v oblastech tropů a subtropů. Na našem území se vyskytuje 1 druh rodu Abutilon: mračňák Theophrastův.
Záměna:
Je snadno poznatelný druh.
Etymologie:
Abutilon: z arabského slova pro slézovitou rostlinu;
theophrasti: Theophrastos, řecký filozof a botanik (371-287 př. K.).
Lidové názvy:
---
Synonyma:
Abutilon avicennae Gaertn.
Sida abutilon L.
Starší české jméno:
---
Fytocenologie:
---
Biotopy:
---
Ochrana:
Mračňák Theophrastův není ohrožený. Je považován za zdomácnělý druh.
V ČR se vyskytuje vzácně roztroušeně v teplejších oblastech státu, nejčastěji v okolí Prahy a Brna a v Polabí.
Celkové rozšíření:
Mračňák Theophrastův roste původně v oblasti střední Asie, zavlečen v Severní a Střední Americe, Evropě, Afice a Austrálii.
Index:
Abutilon theophrasti Medik. -- Malvenfam. 28. 1787.
jednoletá; středoasijský; terofyt; 7-8; 20-180 cm; 1,7-2,0 cm; nížiny-pahorkatiny; --
Nepůvodní druh květeny České republiky. Adventiv. Neofyt (1894). [Zdomácnělý].
Léčivá. Plevel. Včelařská.
[poslední aktualizace: 3.10.2012]
Kraj: Moravskoslezský
Stanoviště: pole
Půda: hlinitá, vlhká
Světelné podmínky: slunné
Určil: Petr Kocián
Fotografoval: Petr Kocián
Datum fotografie: 2.10.2012
Všechna práva vyhrazena. | 2003-2024 © Petr Kocián | Právní doložka