drnavec lékařský
Parietaria officinalis
múrovník lekársky
| Parietaria
Botanická charakteristika:
Vytrvalá, 30 – 80 cm vysoká bylina s přímou, snadno lámavou lodyhou. Listy řapíkaté, střídavé, s čepelí vejčitou až široce vejčitou, kopinatou až podlouhlou, celokrajnou. Květy v kulovitě stažených květenstvích. Květy drobné, pestíkové květy s okvětím rourkovitým, jsou umístěny zpravidla v prvních rozsochách květenství. Prašníkové a oboupohlavné umístěné výše. Plody jsou v obrysu vejčité, lesklé, černé tobolky.
Místa výskytu:
Roste v lužních lesích, ve vlhkých křovinách, vlhkých listnatých lesích, na starých zbořených stavbách, poblíž hradů a zámků, u starých zdí, na rumištích. Preferuje stinná a vlhká stanoviště a půdou bohatou na živiny.
Doba květu: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Význam a zajímavosti:
Údajně se drnavec ve středověku během určitých nocí rituálně spaloval; kouř měl vyhnat ďábla. Rostlina vydává při spalování zápach pekelného ohně. Obsahuje totiž síru, draslík a soli kyseliny dusičné. Díky těmto obsahovým látkám se rovněž listy používaly v domácnostech k čištění skla v lampách.
Drnavec je také léčivou rostlinou, dnes se však již téměř nevyužívá. Používal se k léčbě močových cest, k rozrušování močových a žlučových kamenů.
Drnavec u nás není původní, pochází z jižní Evropy. Nyní je však zcela zdomácnělý a můžeme jej označit za archeofyt.
Ochrana:
Přestože je u nás drnavec lékařský zcela zdomácnělým druhem a je adaptabilní, není příliš hojný a je zařazen mezi silně ohrožené rostliny (C2). Nepůvodní druh květeny České republiky. Adventiv. Archeofyt.
Místo: Štramberk
Okres: Nový Jičín
Kraj: Moravskoslezský
Stanoviště: listnatý les
Půda: hlinito-kamenitá, vlhká
Světelné podmínky: stín
Určil: Petr Kocián
Fotografoval: Petr Kocián
Datum fotografie: 18.8.2005
Všechna práva vyhrazena. | 2003-2024 © Petr Kocián | Právní doložka