hnilák smrkový
Monotropa hypopitys
hniliak smrekový
| Yellow Bird's-nest
Botanická charakteristika:
Vytrvalá, 10-25 cm vysoká bylina. Lodyha voskově žlutavě šupinatá. Lodyžní šupiny jsou vejčité až vejčitě kopinaté. Květenství 10-15 květý hrozen, který je v době květu nicí, posléze za plodu se květenství narovná. Květy menší, bledě voskově žluté, postranní 4četné, koncový 5četný, slabě zvonkovitě rozevřené, neopadávají, jen zaschnou a obalí plod. Plod tobolka.
Hlavní rozlišovací znaky:
§ voskově žlutá barva celé rostliny
§ lodyha s nápadnými šupinami
§ květenství v květu nicí
Místa výskytu:
Vyskytuje se především v jehličnatých humózních lesích. Roste roztroušeně od nížin do horského pásma, častější v pahorkatinách, v horách roztroušeně.
Doba květu: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Význam a zajímavosti:
Hnilák je rostlinou bez chlorofylu – není schopný fotosyntézy. Ve starší literatuře považován za saprofyt – rostlinu vyživující se z odumřelých organických látek. Podle nového pojetí se však jedná o mykoparazitickou rostlinu. Tento druh výživy se vyznačuje tím, že rostlina (hnilák) získává živiny pomocí houbových vláken z kořenů lesních stromů.
Záměna:
Hnilák smrkový se někdy zaměňuje s orchidejí hlístník hnízdák, která je však snadno odlišitelná stavbou květu a vyskytuje se v listnatých lesích, kdežto hnilák se vyskytuje většinou v jehličnatých lesích.
Ochrana:
Hnilák smrkový je zařazen mezi ohrožené druhy naší květeny (C3) avšak zákon mu ochranu nepřiznává.
Původní druh květeny České republiky. (Native).
Index:
Monotropa hypopitys L. -- Sp. Pl. 1: 387. 1753
vytrvalá; bylina; eurosibiřský/severoamerický; geofyt; 0,1-0,25; nížiny-hory; Piceion excelsae
Místo: Hutisko-Solánec
Okres: Vsetín
Kraj: Zlínský
Stanoviště: jehličnatý les
Půda: hlinitá s bohatám jehličnatým humusem
Světelné podmínky: stín
Určil: Petr Kocián
Fotografoval: Petr Kocián
Datum fotografie: 27.7.2005
Všechna práva vyhrazena. | 2003-2024 © Petr Kocián | Právní doložka