Květena ČR

hořeček mnohotvárný český

Gentianella praecox bohemica

hořcovité / Gentianaceae

      hořeček / Gentianella

Botanická charakteristika:
Dvouletá, 10 – 15 cm vysoká bylina. Lodyžních článků obvykle 5 – 8. Přízemní listy, za květu často odumřelé, úzce obvejčité až kopisťovité. Lodyžní listy kopinaté až úzce trojúhelníkovitě kopinaté. 5četné květy obvykle v mnohokvětém víceramenném vrcholíku. Zářezy mezi kališními cípy proměnlivého tvaru, alespoň některé ve tvaru širokého U, jiné někdy tvaru V. Koruna válcovitě nálevkovitá, světle modrofialová. Plody jsou tobolky.

Místa výskytu:
Vyskytuje se na pastvinách a krátkostébelných nehnojených loukách, ladech a ve výslunných lesních lemech. Zvláště v minulosti byl častý na obecních pastvinách a podél cest, na starých výsypkách rudných dolů apod. Roste na půdách sušších až čerstvých, obvykle písčitohlinitých, dusíkem chudých.

Doba květu:   1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Význam a zajímavosti:
Dekorativní druh. Patří do taxonomicky velmi složitého rodu.

Ochrana:
Vymírající, kriticky ohrožený druh (C1), chráněný jako kriticky ohrožený i zákonem (§1). Je uveden v Červené knize vyšších rostlin ČR a dokonce i v některých mezinárodních smlouvách. Hořečku českého rapidně ubylo hlavně v poválečném období, kdy došlo k intenzifikaci zemědělské výroby a hromadně se upouštělo od tradičního, po staletí zaběhnutého způsobu obhospodařování. Hořečku vyhovovalo spásání míst výskytu kozami a ovcemi. Zvířata spásáním zabraňují zarůstání stanoviště, zapojování a zahušťování drnu, otevřené plošky a zašlapávání semen do půdy zlepšují podmínky pro uchycení rostlin, pastva je selektivní – zvířata se vyhýbají hořkým rostlinám, jakými hořečky díky obsahu hořkých glykosidů jsou, a konečně dochází k mírnému obohacování živinami. Na jedné lokalitě bylo zjištěno, že tam hořeček vymizel již za pouhé dva roky po skončení pravidelné pastvy. Význam pastvy má tedy zásadní význam pro zachování existence tohoto druhu, který je na pokraji vyhynutí. Pokusy o kultivaci druhu zatím selhávají. Hořečku velmi uškodila také eutrofizace krajiny, znečištění průmyslovými exhalacemi, které poškozují endomykorhizu probíhající alespoň na začátku vývoje, a přeměna lokalit výskytu.