Detail

okrotice bílá

Cephalanthera damasonium

prilbovka biela | White Helleborine

vstavačovité / Orchidaceae

Botanická charakteristika:
Vytrvalá, 20 – 50 cm vysoká, vzpřímená bylina. Lodyha v nejdolejší části šupinatá, výše olistěná. Listy vejčité až vejčité kopinaté. Květenství řídké, s obvykle 3-8 květy. Listeny bylinné, kopinaté. Květy slonovinově až krémově bílé, středně velké, polouzavřené. Dolní pysk se žlutooranžovou skvrnou. Plody zelené tobolky obsahující velké množství drobných, lehkých, větrem snadno šiřitelných semen.

Místa výskytu:
Roste v listnatých lesích, hájích, lesostepích, zejména pod buky a habry. Vyskytuje se výhradně na bazických podkladech (vápenec, vápnité spraše, opuky). Preferuje teplejší oblasti, od nížin do podhůří.

Doba květu:   1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Význam a zajímavosti:
Okrotice bílá je jedním ze tří druhů rodu Cephalanthera rostoucích u nás. Přestože tato krásná lesní orchidej obsahuje chlorofyl nezbytný k fotosyntéze, množství uhlíkatých látek potřebuje doplňovat pomocí symbiotických hub žijících v kořenech a okolí kořenů orchideje. U lesních orchidejí (okrotic a kruštíků) obecně vytvářejí tyto houby mykorhizu zároveň s určitými druhy stromů či keřů. Okrotice je na symbiotických houbách plně závislá po celou dobu ontogenetického vývoje. Jakou roli hraje v tomto soužití strom či keř není dosud uspokojivě objasněno. Je však zřejmé, že okrotice je na dané dřevině rovněž závislá, a proto je také ochrana okrotice bílé a podobných druhů značně problematická, závislá především na zachování přirozené dřevinné skladby a ochraně biotopů listnatého lesa v oblastech jejího výskytu (viz Ochrana).

Květy okrotice bílé bývají i v době plného kvetení téměř uzavřené, což brání opylovačům dostat se k pohlavním orgánům květu. Přesto i takovéto se vyvíjejí v tobolky s množstvím semen. Dochází tedy k samoopylení. Při samoopylení však vzniká méně semen než při opýlení pylem jiného květu. Jako opylovači byly pozorovány včely.

Jméno Cephalanthera vzniklo složením řeckých slov cephalé (=hlava) a antera (=prašník), vzhledem ke kulovitému prašníku.

Občas se můžeme setkat se zastaralými synonymy druhu: Serapias damasonium (jako Serapias nazývali Řekové vstavač, protože byl zasvěcen egyptskému božstvu Serapiasu – název Serapias byl používán i pro několik dalších druhů vstavačovitých), Cephalanthera alba, C. pallens, C. grandiflora či C. latifolia.

Ochrana:
Okrotice bílá je ohrožený druh naší přírody (C3). Zákonem je rovněž chráněná jako ohrožená (§3). Je zahrnuta, tak jako všechny orchideje, v mezinárodní úmluvě CITES. Rostlina je ohrožena především destrukcí přirozených stanovišť - kácením lesů a následnou změnou původní dřevinné skladby, stavbami komunikací, budováním kamenolomů ad. Jelikož je okrotice silně závislá na mykorhize po celou dobu ontogenetického vývoje, nezanedbatelnou roli hraje i negativní vliv emisí na houbovou složku mykorhizy. Ohrožení hrozí i ze strany politováníhodných omezenců z řad návštěvníků přírody, kteří jsou schopni rostliny bezdůvodně pošlapat a zničit, či ze strany „milovníků“ přírody, kteří by si okrotici pro její atraktivitu trhali do kytic či se ji snažili vykopat a přesadit do zahrádky. Zde je nutné si důsledně uvědomit, že jakýkoliv pokus o přesazení je prakticky nemožný. Jak bylo zmíněno, okrotice je silně závislá na houbové mykorhize, a houba je navíc jistým vztahem navázána na určitý strom či keř. Pokud je tedy rostlina vykopána a násilně vytržena z těchto křehkých, složitých vztahů, je nanejvýš jasné, že to povede k jejímu zániku. Celkem vzato, okrotice stejně vypadá nejkrásněji ve světlém listnatém lese, kde si můžeme plně uvědomit fungování spletitých a citlivých vztahů mezi touto vznešenou orchidejí a jejími symbionty.

Přestože okrotice bílá patři mezi méně ohrožené druhy našich vstavačovitých rostlin, pozorujeme značný úbytek původních lokalit. Nicméně každým rokem jsou nalézány lokality nové, a to dokonce i v městských parcích či na podobných člověkem vytvořených stanovištích, která jsou pro okrotici vhodná a na kterých najde potřebné symbiotické partnery k životu.

 

 

Místo: Nový Jičín

Okres: Nový Jičín

Kraj: Moravskoslezský

Stanoviště: park

Půda: hlinitá, vlhčí

Světelné podmínky: stín

Určil: Petr Kocián

Fotografoval: Petr Kocián

Datum fotografie: 24.5.2006

 

 

Všechna práva vyhrazena. | 2003-2024 © Petr Kocián | Právní doložka