jitrocel kopinatý
Plantago lanceolata
skorocel kopijovitý
| Narrowleaf Plantain
jitrocelovité / Plantaginaceae
Botanická charakteristika:
Vytrvalá, 10–30 cm vysoká bylina s krátkým oddenkem a zpravidla několika přízemními růžicemi listů. Listová čepel úzce kopinatá, úzce eliptická až obkopinatá, celokrajná, na bázi znenáhla v řapík zúžená. Stvoly jsou přímé až obloukovitě prohnuté. Květy v hustých, válcovitých až kulovitých klasech. Listeny bělavé až hnědavé, přední kališní cípy vysoko srostlé, zadní volné, koruna hnědavá. Plody jsou tobolky.
Místa výskytu:
Roste hojně v travnatých porostech, na loukách, mezích, pastvinách, výslunných stráních, trávnících v obcích, úhorech, ruderálních místech, podél komunikací, v zahradách, lomech, parcích, občas jako plevel na polích. Preferuje vlhčí, hlubší, hlinité až hlinitopísčité, zásadité až neutrální půdy, roste však i na půdách mělkých, písčitých, kamenitohlinitých apod..
Doba květu: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Význam a zajímavosti:
Jitrocel kopinatý je jednou z nejznámějších u nás rostoucích rostlin. Když se řekne jitrocel, povětšinou se nám vybaví jitrocelový sirup účinný proti kašli, případně jeho listy přikládané na ranky. Je to opravdu dobrá léčivka účinná proti zmíněnému kašli, a má protizánětlivé a antibiotické působení. Používá se hlavně k léčbě vředových chorob žaludku, dvanáctníku i tlustého střeva. Zevně se používá na rány všeho druhu a velmi úspěšně je léčí. Léčivé účinky mají i semena.
Ochrana:
Běžný druh.
Místo: Jasenice
Okres: Vsetín
Kraj: Zlínský
Stanoviště: louka
Nadmořská výška: 350 m
Půda: hlinitojílovitá, vlhká
Světelné podmínky: slunné
Určil: Petr Kocián
Fotografoval: Petr Kocián
Všechna práva vyhrazena. | 2003-2024 © Petr Kocián | Právní doložka