Detail

pupalka dvouletá

Oenothera biennis

pupalka dvojročná | Common Evening-primrose

pupalkovité / Onagraceae

Botanická charakteristika:
Dvouletá bylina s až 200 cm vysokou lodyhou. Lodyha je zelená, v dolní části často červeně skvrnitá, pouze zde mohou být někdy vtroušeny červené tečky. Lodyžní listy podlouhlé, zelené, většinou s červenou střední žilkou. Horní část lodyhy před rozkvětem přímá, nikdy červeně tečkovaná. Poupata zelená. Kališní cípy na poupatech nad bází obloukovitě rozestálé, nikdy červeně tečkované. Hypanthium 24–38 mm dlouhé. Korunní lístky široce obsrdčité, 14–30 mm dlouhé a 16–38 mm široké, žluté, tyčinky kratší než korunní lístky. Plody jsou až 37 mm dlouhé, zelené, netečkované tobolky na vrcholu se 4 uťatými, velmi krátkými zuby. Plodenství husté, nikdy červeně tečkované.

Místa výskytu:
Pupalku dvouletou nejčastěji nalezneme podél železničních tratí, na železničních nádražích a překladištích, dále na štěrkových a štěrkopískových náplavech břehů řek a potoků, v lomech, pískovnách, na dvorech průmyslových závodů, rumištích, staveništích atp. Pionýrská rostlina; roste na štěrkovitých, písčitých a kamenitých půdách, na teplých místech. Její lehká a dobře klíčivá semena jsou podél železnic a silnic šířena se škvárou a pískem používanými ke stavebním účelům. Na vodních tocích se při šíření druhů uplatňuje hyrdochorie.

Doba květu:   1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Význam a zajímavosti:
O pupalce dvouleté se mylně tvrdilo a dodnes často tvrdí, že pochází ze Severní Ameriky, a že do Evropy byla dovezena na začátku 17. století. Není tomu tak, pupalka dvouletá se k nám nejspíše dostala z Dálného východu, nebo pochází přímo z Evropy.

Od počátku 18. století se v Evropě pěstovala jako kořenová zelenina; její kořeny se v prvním roce života rostliny vykopaly a používaly se k přípravě salátů. Místy se pupalka dvouletá používala ke krmení dobytka a později i jako léčivá rostlina.

A právě díky svým léčivým účinkům je pupalka dnes tak dobře známá a populární. V semenech totiž obsahuje velice důležité a cenné látky, zejména kyselinu linolovou, olejovou a gama-linolenovou (GLA). Tyto kyseliny patří mezi nenasycené mastné kyseliny, které mají v lidském organismu nezastupitelné místo. Tyto látky (někdy souhrnně označované jako vitamín F) si tělo nedokáže samo vyrobit a je tedy odkázáno na jejich příjem z potravy. Kyselina gama-linolenová se v těle mění na velice důležité látky, tzv. prostaglandiny, které mají široké spektrum fyziologického působení. Proto se ze semen pupalky lisuje olej obsahující značné množství nenasycených kyselin, a dále se zpracovává, např. do želatinových kapslí. Pupalkový olej, a přípravky z něj vyrobené, se podávají při léčbě atopických ekzémů, lupénky, akné a jiných onemocněních kůže, dále při tzv. premenstruačním syndromu (PMS; jedná se o předmenstruační bolesti a křeče doprovázené depresemi). Olej má také imunostimulační účinky – zvyšuje obranyschopnost organismu a jeho odolnost vůči stresu. Snižuje srážlivost krve a krevní tlak. Dobrých výsledků je dosahováno při léčbě roztroušené sklerózy, hlavně v počátečním stádiu nemoci.

Kromě výroby léčiv se pupalkový olej využívá i v kosmetickém průmyslu.

Květ pupalky se otevírá okolo šesté hodiny večerní, v noci je opýlen nočním hmyzem a následujícího dne uvadne; životnost květu nepřesahuje 24 hodin. Květy této i všech ostatních pupalek nádherně voní.

Pupalka dvouletá je, jak již název napovídá, dvouletou rostlinou. To znamená, že v prvním roce vyklíčí semeno a rostlina vytvoří přízemní růžici listů. Tato růžice přezimuje a během následujícího roku vytvoří rostlina květonosnou lodyhu, vykvete, zaplodí a odumře.

V současnosti se rozšiřuje pěstování pupalky na semeno. V České republice je několik velkopěstitelů této rostliny. Vzhledem k obsahu účinných látek bude hospodářský význam pupalek stoupat.

Pupalka dvouletá je také nádhernou, překrásně vonící okrasnou rostlinou.

Ochrana:
Pupalka dvouletá se pěstuje pro olejnatá semena a často zplaňuje. I její populace ve volné přírodě jsou stabilní, není tedy ohroženým druhem.

 

 

Okres: Vsetín

Kraj: Zlínský

Stanoviště: příkop

Půda: hlinitá

Světelné podmínky: polostín

Určil: Petr Kocián

Fotografoval: Petr Kocián

Datum fotografie: 13.7.2003

 

 

Všechna práva vyhrazena. | 2003-2017 © Petr Kocián | Právní doložka