Detail

mrkev obecná

Daucus carota

mrkva obyčajná | Wild Carrot

miříkovité / Apiaceae

Botanická charakteristika:
Dvouletá, 20–70 cm vysoká bylina. Čepel přízemních a dolních lodyžních listů v obrysu trojúhelníkovitá až vejčitá, 2–3x lichozpeřená, střední a horní lodyžní listy v obrysu podlouhlé, vejčité nebo trojúhelníkovité, 1–2x zpeřené. Okolíky skládající se z 20–40 okolíčků, listeny obalu většinou kratší než stopky okolíčků, listeny obalíčků čárkovité. Kališní cípy malé, trojúhelníkovité, korunní lístky bílé, obvejčité, na vrcholu hluboce vykrojené, okrajové květy paprskující. Centrální květ okolíku bývá často fialový. Po odkvětu se okolíčky k sobě nakloní. Plodem je dvounažka.

Místa výskytu:
Roste na sušších loukách a v travních porostech, v silničních příkopech, na náspech a dalších ruderálních místech s nezapojeným vegetačním krytem. Vyhledává mírně vlhké až suché, živinami bohaté, zásadité půdy. Výrazně světlomilný druh.

Doba květu:   1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Význam a zajímavosti:
Poddruh mrkev obecná setá (Daucus carota sativus) se hojně pěstuje na polích nebo zahradách jako kořenová zelenina nebo řidčeji jako krmivo. Zdužnatělý kořen obsahuje především karoteny, které se v organismu mění na důležitý vitamín A, dále obsahuje cukry, steroly, vitamíny skupiny B, vitamín C, fosfolipidy, hojnost minerálních a dalších obsahových látek. Mrkev je velmi zdravá a konzumuje se buď čerstvá (čerstvá je nejzdravější) nebo zpracována nejrůznějšími způsoby.

Mrkev je naší nejvýznamnější kořenovou zeleninou, po zelí s vůbec druhou největší produkcí mezi zeleninami u nás. Má malé nároky na půdu, daří se jí nejlépe na půdách hlinitopísčitých nebo písčitohlinitých s vyšším obsahem vápníku. Vyžaduje však dobré mechanické zpracování půdy před výsevem, jinak by byly kořeny různě deformované. Vysévá se přímo na záhon, později se přetrhává a pro produkci kořene se sklízí jako jednoletá ve stadiu listových růžic. Pokud mrkev v prvním roce nesklidíme, následující rok vykvete a vytvoří semena. Kořeny takových rostlin jsou však horší kvality než ty sklizené v prvním roce.

Díky obsahovým látkám se mrkev uplatňuje i v lidovém léčitelství. Mrkev zlepšuje zrak, je vhodná při jaterní dietě, dlouhodobém narušení výměny minerálních látek, při srdečních obtížích, chudokrevnosti, všeobecném oslabení neurčitého původu. Má močopudný a projímavý účinek. Rozetřená skvěle hojí rány, spáleniny, vředy a obdobné kožní problémy. Výborně harmonizuje narušenou střevní mikroflóru zvláště po léčbě antibiotiky. Velice populární je mrkvová šťáva. Uplatnění nachází i mrkvová nať, ze které se mohou připravovat kašovité obklady, případně koupele rukou a nohou. Léčebně se využívá i semeno.

Mrkev se pěstuje v mnoha kultivarech. Obecně se mrkve rozdělují do dvou typů: karotky s válcovitým kořenem (směrem dolů nezúženým nebo jen málo se zužujícím) a mrkve v užším smyslu s kořenem vřetenovitým (po celé délce se pozvolna zužujícím). Karotky jsou většinou rané odrůdy s vyšším obsahem cukru a jemnější chuti, obyčejné mrkve se špičatými kořeny jsou určeny povětšinou ke skladování. Barva kořenů je většinou oranžová – toto zbarvení je způsobeno karoteny. Existují i kultivary s kořeny červenými, purpurovými či žlutými, ty se však u nás nepěstují; jejich zbarvení není způsobeno karoteny, ale antokyany. Mrkev setá se pěstuje po celém světě, hlavně v mírných pásech. V tropech a subtropech se pěstuje často jako zimní plodina.

Ochrana:
Není ohrožená.

 

 

Místo: Odry

Okres: Nový Jičín

Kraj: Moravskoslezský

Stanoviště: okraj cesty

Nadmořská výška: 270 m

Půda: kamenitá, suchá

Světelné podmínky: slunné

Určil: Petr Kocián

Fotografoval: Petr Kocián

Datum fotografie: 12.7.2003

 

 

Všechna práva vyhrazena. | 2003-2016 © Petr Kocián | Právní doložka