Květena ČR

hledíček dobromyslolistý

Chaenorhinum origanifolium

- | Malling Toadflax

jitrocelovité / Plantaginaceae

      hledíček / Chaenorhinum

Botanická charakteristika:
Vytrvalá bylina, 15–40 cm vysoká. Lodyhy vystoupavé nebo poléhavé, jednoduché nebo od báze větvené, na bázi fialové. Listy krátce řapíkaté, téměř eliptické až obkopinaté, mírně sukulentní, zelené na líci, fialové nebo zelené na rubu. Květenství s 2–25 květy, volné. Květy jemně vonné. Koruna tlamatá, světle modrofialová s tmavými žilkami a žlutými skvrnami. Plody téměř kulovité tobolky. Scrophulariaceae – krtičníkovité

Místa výskytu:
V České republice se vyskytuje pouze na jedné lokalitě ve vápencovém lomu. Ve své domovině roste v puklinách a na převisech vápencových skal, ale také druhotně na zdech a zídkách.

Doba květu:   1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Význam a zajímavosti:
Pochází z jihozápadní Evropy. V západní Evropě je hledíček dobromyslolistý pěstován jako skalnička a prodává se v zahradních centrech a hobby marketech. Zplanění z kultury bylo pozorováno v Nizozemí, Německu, Belgii a ve Velké Británii, a to především v okolí jeho pěstování ve městech a obcích, kde roste ve spárách chodníků nebo na zdech a zídkách.

U nás je občas pěstován jako skalnička. Na lokalitě Kamenárka ve Štramberku očividně úmyslně vysazen.

Ochrana:
Hledíček dobromyslolistý není ohrožený.

V ČR se vyskytuje zdomácněle pouze na jedné lokalitě na Moravě, kde byl očividně úmyslně vysazen.

Celkové rozšíření:
Hledíček dobromyslolistý roste v západním Mediteránu (ve Španělsku, Portugalsku, Francii, Itálii, Maroku a Tunisku). Druhotně je zavlékán do střední Evropy (např. Německo, Belgie).

Index:
Chaenorhinum origanifolium (L.) Kostel. -- Ind. Hort. Bot. Prag.: 34 (1844).

vytrvalá; západomediteránní; ; 5; 15–40 cm; 0,8–2,2 cm; podhůří; --

Nepůvodní druh květeny ČR. Adventiv. Neofyt (2005).

Vybraná literatura:
Kocián P. & Kocián J. (2013): Hledíček dobromyslolistý (Chaenorhinum origanifolium /L./ Kostel.) – nový nepůvodní druh v České republice. – Acta Carpathica Occidentalis 4: 20–24.

[poslední aktualizace: 1.5.2014]