Detail

jmelí bílé jedlové

Viscum album subsp. abietis

imelo biele | Mistletoe

jmelovité / Viscaceae

      jmelí / Viscum

Botanická charakteristika:
Keřík, poloparazitická, stálezelená, na větvích jedle bílé rostoucí rostlina. Větve vytváří až 1 m v průměru velký, typický kulovitý útvar. Kmínek je krátký, silný. Větve žlutozelené až tmavězelené. Listy vstřícné, kožovité, neopadavé, okrouhle úzce vejčité až obvejčité. Květy drobné, 4 četné, dvoudomé. Samčí květy intenzivně voní. Plod kulovité, bílé někdy až nažloutlé, nepravé bobule.

Hlavní rozlišovací znaky:
  §  poloparazit na větvích jedle bílé
  §  kulovitá rostlina až 1 m v průměru
  §  plody kulovité, bílé

Místa výskytu:
Poloparazit na jedli bílé. Najdeme jej v jehličnatých lesích.

Doba květu:   1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Význam a zajímavosti:
Jmelí není typickým parazitem, jak by se mohlo na první pohled zdát. Jedná se o poloparazita, který odebírá svému hostiteli důležité minerální látky, ale sám je schopen fotosyntézy a je tedy jen částečně vázaný výživou na svého hostitele. Je zajímavé, že na druhou stranu poskytuje část látek hostitelské rostlině a ty ji chrání před živočišnými škůdci a před některými houbovými onemocněními. Hostiteli jsou obvykle stromy stáří více než 20 let, u tohoto poddruhu výhradně jedle.

Rozlišují se tři poddruhy jmelí bílého – j.b. pravé, j.b. borovicové a j.b. jedlové (zde zobrazené a popisované). Jak již názvy napovídají poslední dva poddruhy jsou vázané výhradně na jehličnaté druhy stromů. Někteří autoři považují tyto poddruhy za druhy.

Rozšiřování jmelí je typickým příkladem zoochorie. Jmelí rozšiřují ptáci, kteří požírají bobule a trusem nebo při požírání bobulí rozšiřují semena. V případě, že semeno projde trávícím traktem ptáka – mluvíme o endozoochorii (taková semena mají vyšší klíčivost). Jestliže pták semeno semeno nepozře a třeba se mu přilepí na peří a tak se přenese – mluvíme o epizoochorii. Opylování obstarávají mouchy.

Podrobnosti se o využití jmelí se dozvíte zde

Rod:
Rod Viscum (jmelí) má přibližně 100 druhů, které rostou převážně v tropech Starého světa. Na našem území se vyskytuje jeden druh rodu Viscum: jmelí bílé (rozpadající se na 3 poddruhy, které jsou některými autory považovány za druhy).

Záměna:
Jmelí bílé jedlové je snadno poznatelný taxon.

Etymologie:
Viscum: z latinského viscum (ten, který lepí), podle lepkavého plodu;
album: latinsky bílé, podle barvy plodů.

Lidové názvy:
---

Synonyma:
Viscum laxum Boiss. & Reut. var. abietis (Wiesb.) Hayek
Viscum laxum Boiss. & Reut.
Viscum abietis Fritsch

Fytocenologie:
----

Biotopy:
----

Ochrana:
Jmelí bílé jedlové je zařazeno mezi ohrožené druhy rostlin ČR (C3), zákonem není chráněné. Na našem území se vyskytuje vzácně až roztroušeně, je vázáno na rozšíření jedle a těžištěm areálu jeho rozšíření je severovýchodní a východní Morava, kde jej nalezáme roztroušeně, jinde se vyskytuje vzácně.

Celkové rozšíření:
Jmelí bílé jedlové roste ve střední a jižní Evropě a dále v jihozápadní Asii.

Index:
Viscum album L. -- Sp. Pl. 2: 1023. 1753.
Viscum album L. subsp. abietis (Wiesb.) Abrom. -- Pfl. Deutschl. ed. 12 182 (1928).

keř; evropský/jihozápadoasijský; epifyt; 20-100 cm; 0,2 cm; pahorkatiny-podhůří; ---.

Původní druh květeny České republiky. (Native).

léčivá rostlina jedovatá rostlina

 

 

Místo: Rybí

Okres: Nový Jičín

Kraj: Moravskoslezský

Světelné podmínky: slunné

Určil: Petr Kocián

Fotografoval: Petr Kocián

Datum fotografie: 6.8.2007

 

 

Všechna práva vyhrazena. | 2003-2017 © Petr Kocián | Právní doložka