Detail

užanka lékařská

Cynoglossum officinale

psojazyk lekársky | Hound´s-tongue

brutnákovité / Boraginaceae

Botanická charakteristika:
Dvouletá, 30 – 60 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, pokrytá dlouhými měkkými chlupy. Listy přízemní růžice a dolní listy lodyžní dlouze řapíkaté, eliptické až široce eliptické, výše postavené listy přisedlé. Květy v bohatých vijanech. Kališní cípy podlouhlé, koruna nálevkovitá, tmavě červená až fialová. Plody jsou špinavě bílé, světle až tmavě hnědé tvrdky.

Místa výskytu:
Vyskytuje se nejčastěji na druhotných stanovištích, jakými jsou okraje polí, komunikací, náspy tratí, navigace, rumiště, lomy, štěrkovny, rozvaliny. Z přirozených stanovišť nejčastěji na skalách, náplavech řek, v lemových společenstvech.

Doba květu:   1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Význam a zajímavosti:
Užanka lékařská je léčivá bylina (používá se nať či kořen). Obsahuje především alkaloidy, kvůli čemuž se upustilo od vnitřního používání (vnitřně se používala hlavně proti průjmům, kašli a závažnějším plicním onemocněním). Vnější použití je velmi rozmanité, různými způsoby připravené obklady se používají na bolavá kolena, lokty a ostatní klouby. Využívá se také ke koupelím při léčbě revmatismu či ekzémů. Pomáhá i při léčbě lupénky.

Čerstvá zapáchá myšinou, proto se jí lidově říká myšinec. Dalším lidovým názvem je psí jazyk. O užance se totiž traduje, že nošena v botě zabrání jakémukoliv psu, aby na vás štěkal, protože mu ztuhne jazyk. Švýcarští horalové si bylinu cení jako prostředek proti epilepsii. Rostlina je velmi dobrou medonosnou rostlinou. Klinicky byl prokázán protiprůjmový účinek a slabé protikřečové působení. Ještě za první republiky užanku někteří bylináři používali do směsí podávaných při střevních, žaludečních a žlučníkových problémech.

Užanku používali už staří Řekové a Římané například jako narkotikum a přimíchávali ji do opia, blínu a jiných bylin. V Anglii se odvar z nati předepisoval proti průjmům a úplavici, proti kašli a k prohloubení dechu, odvar z kořene proti hemoroidům a spáleninám. Nověji se předepisuje čaj z listů při zánětech v hrdle.

Ochrana:
Není ohrožená, ale roste jen v teplých částech našeho území, v chladnějších oblastech se vyskytuje méně často nebo vůbec.

 

 

Místo: Brno

Okres: Brno

Kraj: Jihomoravský

Stanoviště: rumiště

Půda: hlinitá, sušší

Světelné podmínky: slunné

Určil: Petr Kocián

Fotografoval: Petr Kocián

Datum fotografie: 25.5.2006

 

 

Všechna práva vyhrazena. | 2003-2023 © Petr Kocián | Právní doložka