Květena ČR

samorostlík klasnatý

Actaea spicata

samorastlík klasnatý | Baneberry

pryskyřníkovité / Ranunculaceae

Botanická charakteristika:
Vytrvalá, 30 – 70 cm vysoká bylina. Listy řapíkaté, trojčetné, 2-3x zpeřené, čepel v obrysu trojúhelníkovitá, lístky vejčité, zašpičatělé, nepravidelně zubaté. Květy malé, v dlouze stopkatém hroznu. Kališní lístky vejčité, žlutavě bílé, na vrcholu někdy nafialovělé, korunní lístky rozestálé, čárkovité, bílé. Plody jsou vejcovité až elipsoidní, lesklé, černé bobule.

Místa výskytu:
Roste ve stinných lesích, roklích, u lesních cest, potoků, na kamenitých stráních a pasekách a podobných místech. Vyhovují mu hluboké, kamenité nebo hlinité, živinami bohatší půdy.

Doba květu:   1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Význam a zajímavosti:
Mírně jedovatá a léčivá bylina. V lidovém léčitelství se používal odvar z oddenku (v čerstvém stavu se používá dodnes). Samorostlík se používal k vyvolání zvracení, proti epilepsii, zevně při bolestech zubů. V současnosti se látky z kořenů používají v homeopatických přípravcích proti revmatickým bolestem kloubů.

Zřídka se pěstuje v parcích a zahradách pro ozdobu, občas jsou pěstováni i jeho kříženci.

V Nizozemsku se této bylině říká „koření sv. Kryštofa“. Kryštof byl patronem cestujících a také patronem hledačů pokladů. Rostlina měla magickou moc a měla hledačům pokladů pomoci při zaklínání duchů ochraňujících poklad. Samorostlík byl ve středověku údajně používán při tom, co bychom dnes nazvali kanadským žertem. Vilém Dobyvatel prý nechal natřít sedla rytířů, které neměl rád, šťávou z černých plodů této lesní byliny. Výsledkem bylo podráždění kůže a svědící puchýře.

Z bobulí je možné získat červené barvivo.

Ochrana:
Není ohrožený.

Původní druh květeny České republiky. (Native).